S novým rokem jako by se doslova roztrhl pytel a nové přednášky vychází v neuvěřitelném tempu. Ta dnešní se bude zabývat patrně nejpopulárnější soukromou kosmonautickou firmou naší doby, tedy kalifornskou SpaceX. Tato společnosti má už od svého založení ve svém čele jednoho z nejbohatších podnikatelů světa, Elona Muska. Od roku 2002, kdy byla firma založena, dokázala vyvinout a provozovat tři rakety: Falcon 1, Falcon 9 a Falcon Heavy. Ač to zpočátku nikdo nečekal, tak postupem se firmě během let podařilo alespoň z části splnit svůj slib a snížit cenu za dopravu nákladů na oběžnou dráhu. SpaceX však neusíná na vavřínech svých úspěchů a už několik let pracuje na vývoji rakety nové, která sice v minulosti měla již řadu jmen, v současnosti ji však známe pod názvem Starship. To a ještě mnohvem více se dozvíte v přednášce, kterou si pro vás připravil šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer. Přednáška vyšla v rámci cyklu Večery na FF UK na kanálu neurazitelny.cz.
Články autora 'Jiří Hadač':
Martin Gembec – Rok 2022 v astronomii a kosmonautice (10.1.2023)
Z nového roku 2023 nám zatím uběhlo pouhých několik dní a protože se ve světě kosmonautiky či astronomii doposud nic zásadního nepřihodilo, připravují si pro nás přednášející a popularizátoři různá ohlédnutí za děním v uplynulém roce. Takovéto shrnutí událostí si dnes pro vás připravil i redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, který jej pronesl v prostorách knihovny Jablonce nad Nisou. A jak už to u něj bývá tradicí, novinky se nebudou týkat pouze dění v kosmonautice, ale i astronomii. Pokud se týká kosmonautiky, zmíněny budou nové české družice na oběžné dráze, start rakety SLS, rozložení Webbova dalekohledu a jeho první pozorování či náraz sondy DART do cílového měsíčku planetky Didymos. V astronomii se pak podíváme na zajímavé úkazy, které byly v loňském roce viditelné na naší obloze, sem kupříkladu patří konjunkce planet viditelných pouhým okem, částečné zatmění Slunce i Měsíce či planeta Jupiter viditelná na denní obloze.
Dušan Majer – Kosmonautické aktuality IV/2022 (9.1.2022) online přednáška v 18:00
Vážení diváci, počátek nového roku je, jak se zdá, ve znamení online přednášek. Tu první jsme vám mohli nabídnout minulý týden a dnes tu máme upozornění další. Tato nicméně patří k těm již tradičním, vystoupí nám v ní totiž šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer, a pokusí se vám představit nejdůležitější okamžiky kosmonautiky v uplynulém čtvrtletí. Pokud se týká měsíce října, ten byl zahájen startem rakety Falcon 9 s pilotovanou misí Crew-5. V rámci ní se poprvé v kabině lodi Crew Dragon svezla ruská kosmonautka Anna Kikina. Další pamětihodnou událostí pak bylo obnovení výstavby satelitní konstelace firmy Oneweb, kdy dalších 36 družic na oběžnou dráhu vynesla indická raketa LVM-3. Konec měsíce října pak byl ve znamení rozšiřování čínské orbitální stanice Tiangong. Patrně nejdůležitějším okamžikem měsíce listopadu pak byl první start nového americké supertěžkého nosiče SLS s lodí Orion směrem k Měsíci v rámci mise Artemis I. Další zajímavostí bylo i vypuštění družice JPSS-2. Spolu s touto sondou se na oběžnou dráhu dostal i technologický demonstrátor nafukovacího tepelného štítu. Konec měsíce pak přinesl i radost nám, občanům České republiky. Evropská kosmická agentura totiž představila nové členy svého oddílu astronautů a ukázalo se, že mezi vybranými je i Aleš Svoboda, kapitán armády ČR. I měsíc prosinec se nesl ve znamení velkých událostí. Tu první nám pak připravila kosmická loď Orion, která přestála návrat od Měsíce a úspěšně přistála na hladině oceánu. Ještě ten samý den se na svou cestu do vesmíru vydal japonský lunární modul Hakuto-R 1. Měsíc prosinec nám pak přinesl i jednu méně radostnou událost, když totiž 15. prosince došlo úniku chladících kapalin z kosmické lodi Sojuz MS-22. Představili jsme si tedy stěžejní témata prezentace, těšit se ale můžete i na některá další. Pokud vás zajímá aktuální dění v kosmonautice, nebo prostě jen některá událost, která se ve výzkumu vesmíru nedávno odehrála, přijďte večer 9. ledna roku 2023 do budovy Hvězdárny a planetária Brno, popřípadě si zapněte přenos na YouTube kanálu této organizace. Přednáška, respektive přímý přenos začíná v 18:00.
Dušan Majer – Rok 2022 v kosmonautice – Úsvit superraket (online přednáška 6.1.2023 v 17:00)
Vážení diváci a milovníci kosmonautiky, vítám vás v Novém roce. Zároveň bych vám také chtěl udělat radost a pozvat vás na přednášku šéfredaktora serveru kosmonautix, Dušana Majera. Ten si pro vás připravil povídání o 5 nejdůležitějších okamžicích kosmonautiky za rok 2022. Šlo o rok naprosto výjimečný, protože se během něj uskutečnilo 186 pokusů o start rakety na oběžnou dráhu, z nich 178 bylo úspěšných. Mimochodem, více než třetinový podíl na tomto počtu má americká raketová společnost SpaceX Elona Muska. Během uplynulého roku jsme se také dočkali kompletního rozložení a zahájení provozu teleskopu Jamese Webba, který doufejme bude zásobovat svými úžasnými objevy vědce ještě řadu let. Koncem září také nadešel okamžik, kdy americká sonda DART narazila do měsíčku planetky Didymos. Dozajista nejdůležitější kosmonautickou událostí loňského roku pak bezesporu byl start nové supertěžké rakety SLS, která v rámci mise Artemis 1 vynesla na cestu k Měsíci novou kosmickou loď Orion. Dění v kosmonautice však neovlivňovali jen starty nových nosných raket či objevy kosmických sond. Koncem února letošního roku napadla vojska Ruské Federace Ukrajinu a následná vlna sankcí západních zemí ovlivnila nejen dění v kosmickém průmyslu, ale i samotnou světovou ekonomiku.
Přednáška je plánovaná na tento pátek, tedy 6. 1. 2022 v 17:00 a uskuteční se v prostorách přírodovědecké fakulty UK v Praze, na adrese Viničná 7. Pokud nemáte možnost se přednášky zúčastnit, nezoufejte, i pro vás existuje možnost ji shlédnout v přímém přenosu. Přednášku pro vás připravili Pátečníci z Českého klubu skeptiků Sisyfos ve spolupráci se vzdělávacím centrem Technecium a Uskupením Tesla.
Tomáš Přibyl – Artemis: Ze Země (znovu) na Měsíc (1. 12. 2022)
Jednou z nejdůležitějších kosmonautických událostí letošního roku byl bezesporu start nejsilnější rakety současnosti, americké SLS. Tento majestátní nosič po dlouhých letech vývoje a příprav konečně 16. listopadu 2022 v rámci mise Artemis 1 odstartoval a připravil všem divákům nádhernou podívanou. Jde o raketu, která která by již při svém příštím startu měla na oběžnou dráhu Měsíce po více než padesáti letech opět dopravit lidské bytosti. Jaké milníky však musela tato raketa absolvovat, než se tato událost stala skutečností? Jde opravdu o zbrusu novou raketu, nebo bylo při jejím vývoji využito poznatků získaných při programu raketoplánů? O těchto a dalších zajímavých okolnostech, které této misi předcházely, vám dnes povypráví známý popularizátor kosmonautiky, Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.
Milan Halousek – Apollo 17 − před 50 lety lidé opustili Měsíc – online přednáška 14.12.2022 v 18:00
Vážení a milí diváci a zájemci o kosmonautiku, po delší době bych vás rád opět pozval na přednášku, která se teprve uskuteční. Přenášejícím bude pan Milan Halousek, známý popularizátor kosmonautiky, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Za přenosem stojí IQLANDIA, vědeckotechnické vzdělávací centrum, které v Liberci nabízí dětský vědecký park, science centrum pro starší a provozuje zde i planetárium. Přednáška je plánována na středu 14. prosince v 18:00.
Nyní bych předal slovo Martinu Gembecovi, který pro vás připravil krátké shrnutí mise Apolla 17.
Program Apollo je dnešníma očima neuvěřitelně úspěšný počin v dobývání vesmíru. Bylo to období tzv. studené války, a tak se i hodně riskovalo. Ještě během příprav zahynula přímo na rampě v kosmické lodi posádka Apolla 1. Později je známý případ mise Apollo 13, kdy astronauti museli přežít nehodu na servisním modulu a přežili návrat k Zemi díky zdrojům v lunárním modulu. Také Apollo 8 je zajímavá mise. Šlo teprve o druhý start Saturnu V po jeho úspěšném testu v rámci Apolla 6. A kabina s třemi astronauty tehdy rovnou oblétla Měsíc. Nakonec nejvíce známý je úspěch Apolla 11, kdy došlo k přistání na povrchu. Apollo 17 byla první mise celého programu, během níž se na povrch Měsíce dostal první geolog. Tedy člověk, který byl vzděláním přímo předurčen k výběru těch nejzajímavějších vzorků. Další mise se již neuskutečnily, a tak uběhlo v roce 2022 již 50 let od opuštění Měsíce lidmi. Druhý člen posádky lunárního modulu Apolla 17, Gene Cernan, měl předky z Československa. Poslední, kdo se nohou dotýkal povrchu Měsíce, nám byl tedy trochu bližší. A dokonce vzal s sebou československou vlaječku, kterou později dovezl do naší vlasti, kde se jí za hluboké totality odvážně ujal tehdejší ředitel Astronomického ústavu Akademie věd doc. Luboš Perek. Ano, to je ten slavný český astronom, který se dožil více než 100 let, a je po něm pojmenován největší ondřejovský dalekohled o průměru 2 m, na jehož pilíři je dnes tato vlajka vystavena.
Než se nám však čas přednášky nachýlí, rád bych zde přidal krátké video, ve kterém nám Martin Gembec, redaktor serveru kosmonautix.cz, povypráví, jak se na Měsíc létalo v 60-70. letech 20. století a jak se na něj má v plánu v nejbližších letech vrátit americká NASA ve spolupráci s mezinárodními partnery.
Martin Ferus, Michal Zajaček – James Webb a kosmické dalekohledy budoucnosti (6.10.2022)
Dalekohled Jamese Webba byl na oběžnou dráhu vyslán 25. prosince 2021 z francouzské Guyany, konkrétně z kosmodromu Korou, který zde provozuje Evropská kosmická agentura. Od té doby se pozemnímu řídícímu středisku podařilo jej kompletně rozvinout a uvést do provozu tak, že od 11. července letošního roku začal na Zemi posílat první vědecká data. Jedná se zkrátka o unikátní přístroj a je tak pochopitelné, že se toto zařízení ocitlo v centru pozornosti jak akademické obce, tak i laické veřejnosti. O dalekohledu samotném se sice na našich stránkách hovořilo již často, ale i tak si myslím, že dalekohled samotný si onu pozornost jednoznačně zaslouží. V dnešní přednášce se podíváme nejen na dalekohled samotný, ale i na další budoucí kosmické dalekohledy, které nás doufám v budoucnosti čekají. Dnešní přednášku si pro vás připravila Hvězdárna a planetárium Brno a vystoupili v ní RNDr. Michal Zajaček, odborný pracovník Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky z Masarykovy univerzity v Brně a RNDr. Martin Ferus, Ph.D., z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
Petr Brož – Ohlédnutí za misí InSIGHT aneb co jsme zjistili o nitru Marsu? (8.9.2021) – aktualizováno 11.11.2022
Dnes se po kratší odmlce vrátíme k meziplanetárním sondám, které spolu s pilotovanou kosmonautikou dozajista patří k těm nejzajímavější misím, které světová kosmonautika nabízí laické i poučené veřejnosti. Sonda InSIGHT, o které bude v dnešní přednášce řeč, dozajista nevyniká žádnou pohyblivostí, přesto se jedná o unikátní sondu, která má za svůj hlavní cíl prozkoumat nitro rudé planety. Její počátky se datují do prvního desetiletí 21. století, kdy tato mise byla jedním z 28 návrhů nízkorozpočtového programu Discovery. O rok později se poté sonda propracovala už mezi finalisty a její realizace byla pak definitivně odklepnuta v srpnu roku 2012. Plánovaná cena této mise byla 425 milionů dolarů, ve kterých nebyla započítána nosná raketa. Původně se start plánoval v roce 2016, ovšem netěsnosti vakuového kontejneru pro seismometr vyústili jednak v dvouletý odklad startu a také v navýšení rozpočtu mise o dalších 150 milionů dolarů. Sonda se nakonec do vesmíru vydala v květnu roku 2018 na raketě Atlas V a na Marsu přistála o dlouhých sedm měsíců později. Více o této sondě se dozvíte v dnešní přednášce. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph. D., který se profesně zaměřuje na projevy sopečné činnosti na Marsu. Přednáška zazněla na půdě Planetária Ostrava.
Tomáš Přibyl – Vzestup a pád kosmické spolupráce (19.05.2022)
Počátky spolupráce v kosmonautice lze hledat na počátku 70. let, kdy USA a SSSR začaly uvažovat o společných misích. Prvním výsledkem pak byl program Sojuz-Apollo. V 80. letech následovalo ochlazení vztahů, ale od konce studené války začaly obě kosmonautické velmoci opět spolupracovat a výsledkem této kooperace byla Mezinárodní kosmická stanice, která do dnešních dnů krouží nad našimi hlavami. Dlouhá léta to pak vypadalo, že věčnému soupeření a neshodám je již navždy konec. Bohužel, koncem února letošního roku zaútočila vojska Ruské Federace na Ukrajinu a většina států světa na tyto události zareagovala po svém. Postupně začaly v mnoha oborech lidské činnosti přerušovat své vztahy s Ruskem. Jednou z oblastí, která byla citelně zasažena, byla i kosmonautika. Záznam, který bych vám rád dnes nabídl, je velmi aktualizovaná verze jedné starší přednášky Ing. Tomáše Přibyla, kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.
Dušan Majer – Návrat lidí na Měsíc pod křídly Artemis (20.7.2022)
Na tomto serveru jste byli po dlouho dobu zvyklí vídat záznamy přednášek, které se týkají kosmonautiky. Protože jsme však již vyčerpali všechny mě dostupné záznamy, další nové přednášky přichází jen pomalu. Tu dnešní pro vás připravil šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer, v rámci svého vystoupení na půdě Hvězdárny a planetária Brno. Téma přednášky samotné, jak je ostatně vidět už z jejího názvu, se týká současných plánů americké NASA, která se už od počátku nového tisíciletí snaží o návrat na Měsíc. V prvním desetiletí 21. století se tak dělo pod hlavičkou programu Constellation. Ten však byl v roce 2009 zrušen. Poté následovalo několik let opatrného přešlapování, i tak se však vývoj nezastavil. Úsilí o opětovné dosažení Měsíce bylo následně oficiálně obnoveno v roce 2017, když byl odstartován program Artemis. V jeho rámci by mělo v tomto desetiletí dojít k vybudování stanice Gateway u Měsíce a lidská noha by se měla již navždy vrátit na Měsíc. Pro tyto účely bude vyvinutá obří raketa SLS či kosmická loď Orion, pro kterou dodává servisní modul evropská ESA. O všech těchto podrobnost se více dozvíte v přednášce samotné.