23. února 2021 
Když jsme na našem přednáškovém serveru započali s vydáváním přednášek, dlouhou dobu se jednalo jen o záznamy, až později přišel okamžik, kdy bylo možno upozorňovat na aktivní budoucí vystoupení různých popularizátorů. Vy jako diváci jste tím získali možnost sledovat přednášky z pohodlí svého domova. Nejinak tomu bude i dnes. Dnešní článek je vydán s jednodenním předstihem, abyste získali možnost si přizpůsobit středeční aktivity a mohli ve středu 24. února 2021 v 18:00 shlédnout online přednášku. Vystoupí v ní pan Ing. Libor Lenža, ředitel Hvězdárny Valašského Meziříčí, který se zaměří na satelitní navigační systémy. Jeho přednáška by měla být populárně naučná. Zaměří se v ní na počátky těchto systémů, proč vlastně tyto systémy vznikly, jak se vyvíjely a kam až dospěly. Dozvíte se i to, na jakých principech fungují, a co všechno nám umožňují. Má cenu vůbec přemýšlet o tom, že by se všechny navigační systémy sjednotily, nebo je výhodnější, aby každý stát či soustátí provozovaly systém svůj? Berte dnešní přednášku i jako pokračování přednášky pondělní, ve kterém nám byly představeny principy námořní navigace.
Pokud by vám přednáška nešla spustit z článku, použijte tento přímý odkaz na youtube kanál hvězdárny, či si přednášku přímo spusťte zde.
Rubrika 
Štítky: 
Moc pěkná přednáška vřele doporučuji, vše je krásně vysvětleno a z mého pohledu minimum chyb které dále rozvedu:
1) na začátku přednášky kdy se mluvilo o měření vzdáleností tak byl zmíněn laserový dálkoměr. U těch co běžně koupíte a také ty co používají geodeti se rozhodně nepoužívá měření vzdálenosti na základě měření transitního času. Na to aby jste dosáhli potřebné přesnosti, by jste museli mít v tom přístroji atomové hodiny a to je moc drahé (a velké a těžké). Používá se modulace nosné vlny vlnou o velké vlnové délce a pak se to nějak řeší (bohužel si už po těch letech od školy nepamatuji přesně jak, ale rozhodně se nepoužívá transitní čas – ten se používá třeba u laserování Měsíce – poslední, dodnes aktivní část programu Apollo).
2) Ionosférická refrakce je sice velká, ale ne několik metrů, ale spíš o řád více. Přitom to není takový problém. Vzniká totiž díky nabitým částicím a její velikost je závislá na vlnové délce a jelikož navigační systémy měří obvykle na dvou frekvencích (nové GPS/Navstar dokonce na 3 – byla to naprostá novinka když jsem studoval na VŠ) jde téměř bezezbytku matematicky vypočítat. Problém naopak dělá troposférická refrakce, ta je oněch zmiňovaných několik metrů (nejlepší přesnost dle počtu satelitů na obzoru a kvality příjmače 3-5 metrů).
3) V přednášce bylo opomenuto určování přesného času pomocí GNSS a přitom je to jedna z jeho hlavních funkcí. GNSS nedává totiž prostorové a časové informace nýbrž časoprostorové informace. Jedno bez druhého nemůže už z principu fungovat. Jak bylo v přednášce řečeno u kódového měření (namodulování kódu na nosnou frekvenci a měřením jejího zpoždění oproti stejné vlně vytvořené v příjmači) se měří transitní čas. Ale jak jsem podotkl v bodě 1, nejsme schopni určovat čas krom atomových hodin dostatečně přesně. Na družici atomové hodiny jsou dokonce ve 4 ks (v případě poruchy všech je satelit odepsaný) ale na příjmači je nemáme. Proto se k určovaným neznámým X, Y, Z přidává ještě 4. neznámá a to delta t (oprava hodin příjmače). GNSS určování času se používá třeba u synchronizace vysílačů DVB-T/DVB-T2 – digitální pozemní televizní vysílání, nebo i řídí čas na vašem PC – časové servery v internetu podle kterých se řídí váš PC bývají často řízeny GNSS modulem.
Chci pochválit zmínění a lehký úvod do fázového měření, to je ta metoda která se uplatňuje u přesného (geodetického) měření.
Na závěr bych dodal, že běžné GPS čipy nejsou kvůli zneužití omezeny jen nadmořskou výškou do které fungují (jak bylo ke konci přednášky), ale i rychlostí jakou se pohybují (zabránění řízení střel s plochou dráhou letu).
Koukám, že mi zmizelo v komentáři formátování odstavců. 🙁